Odpověď na tuto otázku je ve skutečnosti snadnější, než se zdá, to jen lidé ji komplikují, zejména ti, kdo chtějí poslušnost zneužít. Ano, v Katolické církvi platí poslušnost pod hříchem, ale nikoli slepá. Tam, kde by poslušnost církevnímu představenému, ať už biskupovi nebo dokonce papeži, byla neposlušností vůči Božím přikázáním, katolické věrouce a mravouce, katolík poslechnout nesmí. Jsou známá slova apoštolů zaznamenaná ve Sk 5, 29: „Je třeba více poslouchat Boha než lidi.“
V době před II. vatikánským koncilem (DVK) nebylo toto dilema aktuální, neboť papežové – a rovněž tak absolutní většina biskupů – hlásali pravou nauku, která nebyla v rozporu s tím, co Církev od apoštolských dob učila a zvěstovala. Nyní se ale situace změnila, jak jsme o tom mnohokrát psali na našich stránkách, především za pontifikátu papeže Františka.
Vedení Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX) má v úmyslu vysvětit 1. července nové biskupy pro svůj institut i přesto, že Vatikán to zakazuje pod hrozbou exkomunikace podle Kodexu kanonického práva. Je to neposlušnost? Jistě lze namítnout, že uposlechnout výzvy Vatikánu nesvětit nové biskupy se netýká víry a mravů, pouze disciplíny – a proto je nutno uposlechnout. Navenek se to jeví jako logické, jenže hlubší skutečnost je jiná.
Když r. 1988 přistoupil po celonoční adoraci arcibiskup Marcel Lefébvre k tomuto formálně „schizmatickému“ aktu, hájil to stavem nouze. Dospěl k důvodnému podezření, že ve Vatikánu čekají na biologické řešení (mons. Lefébvrovi bylo již 83 let), které by ukončilo činnost FSSPX a s ním i další trvání jak tradičního ritu, tak i předávání správné nauky, jak ji Církev hlásala od prvopočátku a jak činilo také Bratrstvo. Bylo to totiž krátce po rouhačském všenáboženském shromáždění v Assisi r. 1986, kde se vedle sebe modlili za mír papež (tehdy Jan Pavel II.) a kněží nebo šamani nekřesťanských kultů.
Mýlil se mons. Lefébvre ve svém hodnocení situace nebo ne? To není rozhodující, tím je skutečnost, že byl přesvědčen na základě objektivních známek o nebezpečí, které reálně hrozí pro víru, mravy a ritus. Kdyby totiž další biskupy nevysvětil nebo přenechal jejich výběr vatikánským hodnostářům, o jejichž pravověrnosti existovaly vážné pochybnosti, mohlo by to znamenat faktický zánik Bratrstva v té podobě, v jaké ho mons. Lefébvre založil – a s tím by souvisel i zákaz tradičního ritu a nahrazení autentické nauky Církve hlásané Bratrstvem modernismem prezentovaným na církevních učilištích. Dnes dochází k obdobné situaci jako v r. 1988, ovšem věroučný a mravoučný rozklad postoupil ještě od té doby mnohem dál.
Ak si chcete prečítať celý tento článok, navštívte prosím, web Apologie.info. Je to ZADARMO, nemusíte nikomu nič platiť, ani sa registrovať!
Časť tohto článku sme uverejnili so súhlasom autora, PhDr. Radomíra Malého, ktorému srdečne ďakujeme.
Odkaz na celý článok: https://apologie.info/20260301_rm_jsou_tradicni_katolici_neposlusni/