Katolická církev a svobodní zednáři (3)
Od II. sv. války po současnost
Po II. světové válce vliv zednářstva nezeslábl, jak se mylně někteří domnívali. Zednáři v západních zemích (ve východním bloku jim byla činnost znesnadněna komunistickými režimy) se zaměřili především na prosazení změn v zákonodárství o rodině a ochraně nenarozeného života. Úspěšně realizovali taktiku infiltrace konzervativních a křesťansky orientovaných politických stran, které potom spolu s liberály, socialisty a komunisty odhlasovaly legitimitu potratů a pornografie. To, že se nejedná o žádnou „spikleneckou teorii“, potvrdil sám velmistr pařížské zednářské obedience Velký východ Jean Robert Ragache při své návštěvě Moskvy r. 1991. Otevřeně se pochlubil, že legalizace potratů v západní Evropě v průběhu 60. a 70. let minulého století je dílem zednářů, kteří pronikli do nitra politických stran, jež se původně stavěly proti potratům. Tak ve Francii odhlasovala spolu se socialisty a komunisty zákon povolující potraty i pravicová strana UNR, v Holandsku koncem 60. let ho navrhli dokonce poslanci křesťanskodemokratické strany, ve Spolkové republice Německo poté v 90. letech se vyslovili pro liberalizaci potratového zákona i křesťanští demokraté díky poslankyni Ritě Suesmuthové. Tatáž zednářská infiltrace konzervativně a křesťansky orientovaných politických stran proběhla v celé západní Evropě.
K ilustraci nejlépe poslouží několik doslovných citátů z knihy Pierra Simona, velmistra pařížské Velké lóže, o potratech a principiálním postoji zednářů k nim. Spis vyšel r. 1979. Autor píše mj.: „Řešení, které nabízí tradiční morálka, absolutně nevyhovuje. Opírá se totiž o překonanou ideu posvátnosti života od početí, což je pověrečné a fetišistické… Konflikt mezi antikoncepcí a náboženskými hodnotami je nevyhnutelný… Svobodná antikoncepce strhla hradbu tradičních fatalismů. Tím se otevírá prostor pro vybudování nové morálky… Věřte mi, jen díky nám, díky našim zednářským bratrstvům mohly navzdory odporu zkostnatělých konzervativců projít v Americe a v Evropě zákony povolující interrupce a plánování rodiny…“
Zednáři tenkrát ovládali a dodnes ovládají nejvlivnější masmédia. Rockefeller, Soros, Turner a další majitelé nejčtenějších deníků a nejsledovanějších televizních kanálů byli a jsou členy lóží a nikdy se tím netajili. V USA v 60. a 70. letech zednáři kontrolovaná média chrlila „vědecky“ podložené informace, že prý potrat je pouze „lékařský zákrok“ na úrovni vytržení zubu nebo operace slepého střeva, a nikoli zabití člověka. Propotratové organizace, zvláště ta nejvlivnější pod názvem „Planned Parenthood“ (česky: Plánované rodičovství), měly a mají do těchto masmédií vždycky neomezený přístup, zatímco obránci nenarozeného života tam zpravidla nebývají vůbec připuštěni, neboť prý jsou „fundamentalističtí“, „netolerantní“ a „politicky nekorektní“. Tak se podařilo před cca 50 lety zpracovat americké veřejné mínění ve prospěch legalizace potratů, k čemuž došlo r. 1973 rozhodnutím Nejvyššího soudu. Tatáž metoda byla v USA uplatněna o pár let dříve v otázce legalizace pornografie. Zednářská strategie spojuje legalizaci potratů s uvolněním porna a propagací sexu mimo manželství. To je prý projev „svobody“. O tom nás opět poučuje jasnými slovy výše uvedený zednář Simon: „Tradiční struktury společnosti jako rodina byly dosud drženy morálkou a odvoláním se na ‚civilizaci‘. To už je dnes neúnosné, přežilo se… Musíme hledat nové formy… Je třeba rozbít těsný rámec, v němž jsou uzavřeny manželství a rodina. Chceme usilovat o to, aby manželství nebylo chápáno jako definitivní celoživotní svazek, ale jako časově omezená smlouva, dejme tomu na pět let. To musí najít své vyjádření také v právu.“
Zednáři mají rovněž svůj významný podíl na zákonech ve prospěch praktikované homosexuality a její agendy, to znamená na změnách podle ideologie genderismu. Opět se odvoláme na jasnou řeč francouzského senátora a předního reprezentanta zednářství Henriho Caillaveta: „My zednáři jsme se významně zasloužili o změnu sociologického obrazu Francie. Legalizovali jsme rozvody a potraty, odstranili jsme veškerou zákonnou diskriminaci homosexuálů, teď ještě nám zbývá poslední úkol: dosáhnout legalizace eutanazie…“
Změnila Katolická církev po koncilu svůj postoj k zednářství?
Po II. světové válce zejména v USA některé modernismu blízké katolické kruhy se pokoušely navázat dialog se svobodnými zednáři. Vždycky se ale ukázalo, že zednáři toho využili k infiltraci Církve zevnitř, někteří duchovní se ve falešném „ekumenickém nadšení“ stali členy lóží.
Toto je len výňatok z článku cirkevného historika a vysokoškolského pedagóga PhDr. Radomíra Malého. Uverejnené s predchádzajúcim súhlasom autora. Pre dočítanie celého článku, ako aj dvoch jeho predchádzajúcich dielov, vrelo doporučujeme a srdečne pozývame k navštíveniu stránky www.apologie.info, alebo jednoducho kliknite na tento link: https://apologie.info/20260521_rm_katolicka_cirkev_a_zednari_3/