Ve své přednášce se Michal Semín, český konzervativní myslitel, ostře vymezuje vůči současnému směřování české a evropské politiky. Reaguje na obvinění liberálních médií, která snahy o systémovou změnu nálepkují jako pokus o návrat k reálnému socialismu, nebo dokonce k fašismu. Semín tato tvrzení odmítá a vysvětluje, že cílem není kopírování starých modelů, ale záchrana demokracie, která se před našimi očami proměnila v ideologický monopol.

* Článok je nižšie preložený aj do slovenčiny. Pozn. redakcie MIFA.

Od procedury k ideologii

Hlavním bodem Semínovy kritiky je proměna demokratického systému. Zatímco v 90. letech byla demokracie vnímána jako férová soutěž různých politických koncepcí (levice vs. pravice), dnes se z ní podle něj stal nástroj vylučování. „Liberální demokraté“ si vytvořili monopol na pravdu. Kdo s nimi nesouhlasí, není vnímán jako legitimní oponent, ale jako „extremista“, „dezolát“ nebo „cizí agent“. Demokracie přestala být férovou procedurou a stala se dogmatickou ideologií, na jejíž „čistotu“ dnes dohlížejí dokonce i tajné služby.

Konec vazalství a hledání národní vize

Semín zdůrazňuje, že současná česká i slovenská politika jsou v mnoha ohledech nesvéprávné, protože mantinely jsou pevně nastaveny Bruselem a strukturami „kolektivního Západu“. Nadcházející geopolitické změny ve světě však vnímá jako příležitost. Rozklad dosavadního uspořádání může podle něj otevřít prostor pro skutečně autonomní národní politiku.

Spolek Svatopluk, jehož je představitelem, proto připravuje konkrétní ústavní a rezortní změny. Nejde o „kosmetické úpravy“, ale o fundamentální transformaci státu tak, aby mohl fungovat suverénně v okamžiku, kdy se nadnárodní struktury začnou hroutit.

Rozchod se Západem a záchrana evropské kultury

Jednou z nejklíčovějších tezí je nutnost mentálního i politického rozchodu s dnešním Západem. Procesy v západní Evropě – zejména demografickou proměnu a progresivistickou ideologii – považuje Semín za nezvratné a destruktivní.

Cestu vidí v:

• Středoevropské spolupráci: Hledání společných zájmů mezi národy, které si ještě zachovaly svou kulturní identitu.
• Podpoře porodnosti: Namísto legální či nelegální migrace z jiných civilizačních okruhů musí stát investovat do vlastních rodin. To je podle něj jediná cesta, jak udržet Evropu pro Evropany.
• Boji s progresivismem: Odmítnutí ideologií, které rozkládají tradiční hodnoty a suverenitu státu.
• Omezení politických neziskovek: Ty Semín označuje za „pátou kolonu“ nadnárodních struktur, kterou je zapotřebí v rámci národního státu eliminovat.

Semín uzavírá s tím, že nás čeká období větších změn, než byl rok 1989. Na rozdíl od té doby však dnes nemáme jasný vzor (jako tehdy Západ), ke kterému bychom vzhlíželi. Budoucnost je nejasná, ale o to důležitější je mít vlastní vizi a být připraven ji prosadit.

* Slovenský preklad článku:

Vo svojej prednáške sa Michal Semín, český konzervatívny mysliteľ, ostro vymedzuje voči súčasnému smerovaniu českej a európskej politiky. Reaguje na obvinenia liberálnych médií, ktoré snahy o systémovú zmenu nálepkujú ako pokus o návrat k reálnemu socializmu alebo dokonca k fašizmu. Semín tieto tvrdenia odmieta a vysvetľuje, že cieľom nie je kopírovanie starých modelov, ale záchrana demokracie, ktorá sa pred našimi očami premenila na ideologický monopol.

Od procedúry k ideológii

Hlavným bodom Semínovej kritiky je premena demokratického systému. Zatiaľ čo v 90. rokoch bola demokracia vnímaná ako férová súťaž rôznych politických koncepcií (ľavice vs. pravice), dnes sa z nej podľa neho stal nástroj vylučovania. „Liberálni demokrati“ si vytvorili monopol na pravdu. Kto s nimi nesúhlasí, nie je vnímaný ako legitímny oponent, ale ako „extrémista“, „dezolát“ alebo „cudzí agent“. Demokracia prestala byť férovou procedúrou a stala sa dogmatickou ideológiou, na ktorej „čistotu“ dnes dohliadajú dokonca aj tajné služby.

Koniec vazalstva a hľadanie národnej vízie

Semín zdôrazňuje, že súčasná česká aj slovenská politika sú v mnohých ohľadoch nesvojprávne, pretože mantinely sú pevne nastavené Bruselom a štruktúrami „kolektívneho Západu“. Nadchádzajúce geopolitické zmeny vo svete však vníma ako príležitosť. Rozklad doterajšieho usporiadania môže podľa neho otvoriť priestor pre skutočne autonómnu národnú politiku.

Spolok Svatopluk, ktorého je predstaviteľom, preto pripravuje konkrétne ústavné a rezortné zmeny. Nejde o „kozmetické úpravy“, ale o fundamentálnu transformáciu štátu tak, aby mohol fungovať suverénne v okamihu, keď sa nadnárodné štruktúry začnú rúcať.

Rozchod so Západom a záchrana európskej kultúry

Jednou z najkľúčovejších téz je nutnosť mentálneho aj politického rozchodu s dnešným Západom. Procesy v západnej Európe – najmä demografická premena a progresivistická ideológia – považuje Semín za nezvratné a deštruktívne.

Cestu vidí v:

1. Stredoeurópskej spolupráci: Hľadanie spoločných záujmov medzi národmi, ktoré si ešte zachovali svoju kultúrnu identitu.
2. Podpore pôrodnosti: Namiesto legálnej či nelegálnej migrácie z iných civilizačných okruhov musí štát investovať do vlastných rodín. To je podľa neho jediná cesta, ako udržať Európu pre Európanov.
3. Boji s progresivizmom: Odmietnutie ideológií, ktoré rozkladajú tradičné hodnoty a suverenitu štátu.
4. Obmedzení politických mimovládok: Tie Semín označuje za „piatu kolónu“ nadnárodných štruktúr, ktorú je potrebné v rámci národného štátu eliminovať.

Semín uzatvára s tým, že nás čaká obdobie väčších zmien, než bol rok 1989. Na rozdiel od tej doby však dnes nemáme jasný vzor (ako vtedy Západ), ku ktorému by sme vzhliadali. Budúcnosť je nejasná, ale o to dôležitejšie je mať vlastnú víziu a byť pripravený ju presadiť.